| Název akce: | Náměstí Míru, Veselí nad Moravou |
|---|---|
| Rok realizace: | 2018 |
| Lokalita: | Veselí nad Moravou |
| Investiční náklady: | 121 mil. Kč bez DPH |
| Investor: | Město Veselí nad Moravou |
| Rozsah plnění: | Územní studie, STS, DUR, DSP, IČ, DPS, AD |
| Interní projektový tým: | Tomáš Velehradský, František Turk, Filip Velehradský |
| Externí spolupráce: | Jebavý, Černý, Vít Rybák,Helena Flodrová, Pospíchal, Jiří Pavlů, Blažel, Zbyněk Holešovský |
| Interní projektový tým: | Tomáš Velehradský, František Turk, Filip Velehradský |
| Externí spolupráce: | Jebavý, Černý, Vít Rybák,Helena Flodrová, Pospíchal, Jiří Pavlů, Blažel, Zbyněk Holešovský |
Ve Veselí nad Moravou je prostor, který se jmenuje „náměstí“, ale nenaplňuje to, co hledáte, když hledáte náměstí.
O tom, k čemu lidé prostor užívají. Tedy o funkcích. O tom, jak se zde cítí. O atmosféře. A o tom, proč sem vlastně jdou. O atraktorech.
Z naší praxe je přístup města výjimečný. Rozumí tomu, proč je důležité řešit problém koncepčně a v souvislostech. A postupují tak.
Smyslem bylo vytvořit ucelený podklad pro rozvoj území. Pro jeho přeměnu. Vytvořit podmínky pro vznik atraktivního prostoru, pro oživení náměstí.
Proto se začalo územní studií. Řešili jsme jádrový blok města. V souvislostech. Místo s kontrasty zastavěných bloků a rozvolněných míst bez městského charakteru.
Začali jsme analýzou. Věnovali jsme se struktuře, využití území, uživatelům, motorové a nemotorové dopravě, zeleni, atraktorům a mnoha dalším oblastem. Snažili jsme se pochopit maximum, abychom mohli území rozvíjet.
Prostor, který je přirozeným místem průchodu lidí. Místo, které je vnímáno jako náměstí, i když nenese téměř žádné jeho prvky.
Je to netypická struktura pro centrum města. Místo původní hospodářské stavby „Panského dvora“ mimo historické jádro. Ze západní strany naznačena bloková struktura, z východu rozvolněný prostor bez městského charakteru.
Parter prostoru tvoří komerční prostory. Maloobchod. Jejich souvislý blok naznačuje obchodní ulici. Model, na který jsme navázali a rozvinuli jej do celého prostoru.
Studovali jsme základní proudy v území. Jejich vazby a vztah k blízkému nádraží. Pojmenovali jsme tak všechny vstupy do řešeného prostoru a jejich význam.
… jsme řešili jako jedno z nosných témat celého konceptu. Ve výchozím stavu byla celá lokalita průjezdná třemi směry a spojovala významné komunikace po svém obvodu. Byla dopravně silně zatížena a měla daleko ke zklidněnému městskému prostoru.
Pro náměstí: nekompaktní zástavba nedefinující městský prostor, vysoká fragmentace ploch, dominantní role motorové dopravy, vysoký podíl zeleně neplnící svoji funkci. A mnoho dalších pro navazující části území.
Hledali jsme optimální velikost. Náměstí potřebuje vymezit. Nemá být ani příliš velké, ani příliš malé. Hledání ideálu v množství limitů.
Navrhli jsme doplnění urbánní struktury s cílem lépe vymezit prostor. Definovat ulici a náměstí. Doplnit bloky. Vytvořit prostor, který bude pro uživatele přirozený, příjemný. Ve kterém se budou cítit bezpečně.
Aby zklidněná plocha fungovala, nemohla v ní zůstat intenzivní průjezdná doprava. Proto jsme ji vymístili. Náměstí zůstalo jako pěší zóna s parkováním po obvodu.
Do nově definovaných veřejných prostorů jsme vložili první koncept funkčních prvků. Definovali jsme „obchodní ulici“, prostor podél parteru nových i stávajících budov s komerčními prostory, místy pro usazení aktivit, které vytvoří důvody, proč se v území zdržet.
Prezentovali jsme návrh na veřejném projednání a diskutovali o něm. Sbírali podněty k reflexi.
Jak se stabilizovala struktura území, začali jsme řešit vlastní návrh náměstí a navazujících prostor.
Zeleň a klidová zóna. Hlavní témata akcentovaná v diskusi. V prostoru chyběla zklidněná místa.
A oddělili klidovou zelenou část a volný prostor náměstí. Vznikla tak pobytová plocha téměř parkového charakteru a prostor pro typické funkce náměstí spojené s trhy a kulturními akcemi.
Kompozičně odděluje prostor obchodní ulice. Vytváří stinná místa, reguluje mikroklima a zadržuje vodu v území. Zvyšuje kvalitu prostoru.
Zvyšují atraktivitu území. Navrhli jsem dva druhy: liniový a plošný. Vodní linie po obvodu náměstí vytváří hravou zónu kolem obchodních prostorů. Vodní plocha definuje klidné místo v zelené ploše.
Náměstí je primárně pěší. Prostorem jsme však provedli i cyklisty. Vstupní body definoval cyklogenerel. V ploše jsme pak vymezili oddělené zóny.
Hlavně kámen. Jako materiál s tradicí, prověřenou hodnotou a dlouhou životností.
Na části, které jsou pro město investičně uchopitelné. Které lze postupně realizovat a které na sebe logicky navazují.
Je to spíše „nultá“ etapa. První krok. Ulice Sokolovská, navazující přímo na plánovaný prostor náměstí.
